Kaizen ... Japonský den 15. 10. 2011

Včera proběhl v ZŠ Bitovská v Praze Japonský den - Kaizen. Pořadatelé nás všechny návštěvníky chtěli seznámit s Japonskem - zejména s kulturou této nám dosti vzdálené země. Cesta k základní škole byla v celku dobře značená - pomocí šipek. U vchodu ke škole jsme byli přivítání a obdrželi jsme pásky na ruku. Oraganizátoři využili kryté chodníčky mezi jednotlivými pavilony školy k zavěšení různých papírových lampionů. A tím i označili kudy kam se můžeme vydat. Akce se konala celkem ve 4 pavilonech. V každém se prakticky neustále něco dělo. :-)

Program byl velmi nabitý. Ale i tak tu vládla pohoda a klid. První zástávkou byla výstavka Origami a následné skládání z papíru 3 x 3 metry (nebo přesněji jak nám bylo řečeno každá strana měřila 2 m 99 cm a 6mm - výrobce se o kousek seknul). A co bylo cílem skládanky? Mistr Yoda v životní velikosti, protože ten, který stál u dveří a hlídal poklid návštěvníků, byl o několik desítek cm menší. Bratři Cibulkové měli mnoho práce se skládáním, neboť nemohli použít klasický papír, ale papír o vysoké gramáži. Občas se stala menší nehoda, že se papír někde roztrhl, ale oba byli pohotoví a ihned dirku zalepili. Několik z nás si mohlo vyzkoušet poskládat si malého Yodu (formát 20 x 20 cm). Skládání trvalo přibližně hodinu (možná i více).

 

Jedním z dalších programů byla ukázka bojového umění se zbraněmi. Tudíž i ukázka těchto zbraní. Dalším bodem programu byla možnost vyzkoušení si tradičního japonského ženského oblečení. S oblékáním samozřejmě pomohli hosté z Japonska. A rázem kimona a yuakty v místosti hrály všemi barvami. Zkoušení bylo úchvatné a byl to velký zážitek vyzkoušet si něco takového.

Po převlékání nám zbyla trocha času, a tak jsme se posadili venku na sluníčku a dali si k posilnění sushi. Ale ne v klasické podobě, nýbrž námi nazvané cestovní podobě. Musím uznat, že bylo vynikající. Během svačinky jsme zhlédli ukázku střelby z luků. Po přestávce na nás čekal workshop kaligrafie. Zde jsme se mohli dozvědět, jak vypadá příprava, jak vypadají tahy štětcem a v čem tkví podstata. Mistr Matsuno Kunisaku Sensei nám ukázal některé hotové tvorby a potom nám ukázal, na naše návrhy některé znaky. A protože se setkal s velmi vřelým zaujetím vytvořil a věnoval každému znak, který si člověk přál.

Poslední částí programu bylo vystoupení hostů z Japonska a Malé divadlo kyógenu. V této části program jsme se setkali s tradičními tanci, hudbou na bambusovou flétnu a ukázkou rychlého tasení meče a přeskávání rohoží simulující lidské tělo. A nakonec divadlo kyógenu. U něj jsme se velmi pobavili a završili tento báječný den.

Jack´o´lantern ... aneb jak jsem vařila dýňovou polévku :-)

No jak jistě víte na podzim se všude objevuje sezóní zelenina. Samozřejmě nejvíce na trhu. Supermarkety a hypermarkety, když už něco mají, tak je to drahý jak prase nebo toho mají málo apod. Však to znáte. Prostě trh bývá na zeleninu nejlepší. 

Nu a tak jsme si domů pořídili dýni. :-) Takovou menší. Ale co z takové dýně ukuchtit? Asi dýňovou polévku. V létě nám ji dala ochutnat známá. Moc mi chutnala. Byla to opravdu ňamka. :-) Takže výhercem se stala polévka. Jak ale udělat. No nějak to zkusím. :-) 

Tak vezmu dýni a podívám se na ní. Holka co s tebou provedu? No, že bych zkusila takovou tu dýňovou lucernu? No tak jo. Zkusím to. Rozkrájet ji mohu vždy. :-) A tak jsem začala řezat klobouk. 

Po vypreparování na mě koukala spousta a spousta a snad ještě víc dýňových semínek. Takže jsem je musela pěkně vydloubat a dát si je na stranu. Ty se totiž ještě budou hodit. :-) Šlo to celkem dobře. A semínka byly fuč. No a teď vydlabat vnitřek. No to bylo horší, protože ta dužina není úplně měkká. Je velic epodobná dužině cukety. Takže to bylo asi nejtěžší. Ale po úporném boji se povedlo. No a poslední věc - udělat obličej. 

No a nakonec zápalit v ní svíčku. :-)

2.10. ... velký Cata event

Dnes proběhl největší event, který jsem asi zažila (pokud nebudu počítat zdlouhavé pvp eventy, na kterých se většinou zúčastňuji jako divák). Dnešní event trval přas 4 hodiny!!! (ano čtete správně 4 hodiny :-). Ale vůbec jsme se nenudili. 

Do Booty Bay dorazil gnom, který utekl nebo spíše se vyrval ze spárů zla. Jeho a ostatní členy jeho společenství napadli brouci z Ahn´Qiraj. Nevěděl zda se i někomu jinému podařilo utéci a přežít. Proto požádal nás statečné hrdiny, abychom pátrali po přeživších a pomohli. A tak jsme se my všichni - Alar, Arthassa, Daniel, Deathman, Dyandreia, Elendrel, Narrow, Pochuzka a Vladcenoci - vydali směr Silithus.

Tedy spíše směr loď do Ratchetu. Cesta nebyla jdnoduchá. Museli jsme překonat zlom mezi Northern a Southern Barrens, což bylo velmi obtížné. Překonat zatopené Thousand Needles. Naštěstí jsme nemuseli plavat, ale mohli jsme jej projít po hladině, což nám velice ulehčilo naši pouť.

Přes poušť v Tanarisu jsme se postupně dostali do neokouzlujícího Un´Goro crateru. Ten připomíná období pravěku a není až moc příjemné místo k pobytu. V této lokaci jsme neměli moc problémů. Raptorům jsme se snažili, co nejlépe vyhnout. A tak jsme lehce projeli skrz.

A již nám zbývalo dostat se na jih Silithusu. K Ruins of Ahn´Qiraj. Zde naše výprava měla vidění z minulosti, co jse na tomto místě událo. Bitva. Potom nám zbývalo najít, zda to to někdo přežil, či ne. A tak jsme se rozdělili do skupinek a začali pátrat a stopovat. Poštěstilo se nám. Nedaleko jsme našli dalšího přeživšího - Baraena. Nebyl na tom vůbec dobře. Byl velmi strhaný a na pokraji sil. Ale dokázal nám popsat, co se stalo. Vyprávěl nám jak je přepadli, jak bojovali, ale neměli šanci. A nyní se snaží otevřít znovu bránu z Ahn´Qiraj, pomocí klíče, kterého se zmocnili. Ranění Baraena byla velice vážná, přesněji řečeno smrtelná. A proto nás požádal ať podáme informaci o tom, co se událo, radě druidů, kteří nám mohou pomoci pomocí zaklínadel, která mohou zabránit otevření brány. Poslední čin, který Baraen vykonal bylo přenesení naší výpravy do Moonglade, kde by měla rada druidů být.

Zde jsme bohužel našli pouze jediného z 5 druidů. Ten nám prozradil první zaklínadlo a také nám pomohl k vypátrání dalšího z druidů. Ten se nacházel ve Winterspringu u jezera Kel´Theril, které strážil. Abychom získali od něj druhé zaklínadlo museli jsme vykonat malou službu. Přinést mu dárek pro jeho syna, který bude slavit narozeniny. Jako dárek jsme mu přinesli modrou perlu, která je vzácná a krásná. Za ni nám prozdradil jeho zaklínadlo a poradil ám, kde hledat dalšího z druidů. Ten se nacházel v Demon Fall Canyonu v Ashenvalu. Ten nám své zaklínadlo vydal za převyprávěný příběh z minulosti o místě, ve kterém jsme se nacházeli. Dalšího druida jsme nalezli v Mulgore a posledního na severu Faralasu. Ten nám zaklínadlo vydal za rozesmátí, protože už dlouho se neměl čemu zasmát na tomto odlehlém místě. Zaklínadla byla tato: Leorei dal. Kath deran. Bach natheal. Dai Kela. Ogus finau. 

Pomocí nich jsme na neznámém místě museli zničit 5 pečetí. Tyto pečetě byly samozřejmě velice dobře hlíhány. Čekal nás těžký boj, ale později jsme viděli, že nebyl nejtěžší. Po zničení pečetí nás čekal teprve nejdůležitější úkol porazit zbytky Ahn´Qirajské armády, která se dostala na povrch. Boj byl urputný a mnozí z nás vydalo mnoho sil. Ale nakonec jsme byli úspešní a pobili jsme zbytky armády.

Posledním úkolem pro nás bylo přerušení otevírání brány pomocí artefaktu, který jsme získali. A co nás čekalo potom. Jen a jen oslava. :-)

Tímto bych chtěla velmi poděkovat Reazonovi a Eleneasovi. Event byl velmi vydařený. A já osobně taková nepamatuji. Myslím, že všichni jsme se velmi bavili a zaujal nás. Mockrát díky. Stálo to za to. :-)