Abigail ... nový člen naší rodiny

Tak dneska se do našeho domova přistěhovala nová kočička. Malá mourovatá s bílými ponožkami a čumáčkem. Brácha si ji vyhlédl na stránkách útulku v Žimu a dneska jsme se na ni byli podívat a hned jsme ji odvezli domů. Abigail je roztomilé a velmi živé koťátko.

Indiánská vesnička Rosehill ... aneb výlet s 5.A a 5.B

Protože je červen a v tomto měsíci končí školní rok a tím pádem děti v hlavách už mají prázdniny, vyučující již padají únavou a těší se konečně na volno, pořádají se v tomto měsíci dost často školní výlety. Protože mi nevyšel výlet s šesťákama do IQ parku v Liberci, což bylo určitě fajné, jela jsem na výlet jako pomocný dozor s páťákama. Naším cílem byla indiánská vesnička v Růžové.

Ráno to vypadalo, že asi celý den proprší a místo poznávání zvyků amerických indiánů se budeme plavat a brouzdat loužemi. Ale naštěstí toto se nepotvrdilo. Sluníčko se sice objevilo jen vždy na chvíli, ale zase na nás nepražilo a my se necítili jak na grilu. Občas nás osvěžila menší sprška, ale jinak bylo dobře. 

Popříjezdu nás hned uvítali indiáni každý z nás od nich dostal pohled na památku. Byli jsme dovedeni k našemu týpí, kde si děti odložily svoje batůžky a trochu posvačily, aby se posilnily na program, který je čekal. V dopolední části děti po vesničce provedly dva indiáni Nobody a Bílý kůň. Oba jim představili různé věci z jejich života. Nejprve se děti byli podívat, jak vypadá pohřbívání u indiánů. Zrovna nedávno jeden ze členů kmene zemřel.

Dále se děty seznámili s různými zbraněmi, které indiáni používali. Zbraní bylo nesčetné množství, různých tvarů a druhů. Samozřejmě nesměl chybět tomahavk a puška. Tato část určitě nejvíce potěšila chlapce. Další předměty, které děti shlédly byly různé šamanské pomůcky, hračky malých indiánů a předměty denní potřeby. A protože indiáni jsou čistotní lidé, tak i oni měli koupelnu, viz obr. 

Po shlédnutí všeho byli všichni návštěvníci svoláni náčelníkem ke svým týpím. Čekalo nás menší představení, aneb jak to asi tak mohlo vypadat. Děti se seznámili blíže se zvyky a dále se dozvěděli něco o důležitosti Orla bělohlavého a bizona v kultuře indiánů.

 Kmen se seznámil s bledou tváří, která se se s nimi spřátelila a dostala jméno Černá brada. Nakonec mu náčelník dal svoji dceru za manželku a tím se upevnilo jejich přátelství. A celý kmen tuto událost náležitě oslavil. Ale napřed bylo třeba rozdělat oheň. Bez sirek a zapalovače to je v celku těžké a je třeba zručnosti. Naštěstí zručný indián se našel a oheň byl rozdělán a mohla začít hostina a svatební tanec.

Po pauze čekal na děty odpolední program. V té si procvičili své získané vědomosti. Na všechny čekal malý test, který byl ke konci vyhodnocen a nejlepší družstva získali pěkné ceny. Dále si děti vyzkoušeli, jak bylo těžké střílet z luku na kořist nebo pomocí kopí. Velmi málo jedinců by si ulovilo večeři. Ale určitě by se trénováním tento počet zmenšil. Dále se děti naučily, jak si vyrobit vlastní lapač snů, aby se jim zdály pouze pěkné a pěkné sny. A nakonec se mohli nechat pomolovat od indiánů, aby lépe zapdaly mezi ostatní obyvatele vesničky. A nakonec si vyzkoušely jaké hry hrály indiánské děti.

Výlet byl moc pěkný. Líbil se jak nám, tak i dětem. 

Zumba ... aneb jak jsem začala :-)

Zumba je v dnešní době takový fenomén. Dost lidí říká jak je to nejlepší cvičení, co existuje. Už dlouho jsem o Zumbě slyšela, ale nikdy jsem na ní nechodila až do doby, kdy mi kamarádky řekly, že kousek od nás máme Zumbu za skvělou cenu a instruktorka je úplně fajn.

A tak jsem absolvovala první hodinu Zumby. Smála jsem se od začátku do konce. A to mi nevadilo úplně propocené triko. Bylo to něco jiného a úžasného. A v podstatě od té doby jsem začala hodiny Zumby navštěvovat. Nikdy bych něřekla, že až tak mě něco chytne. Ale je to tak. Dokonce jsem šla na hodinu sama bez kamarádek, což je u mě velký výkon. Zúčastnila jsem se i různých akcí, které naše instruktorka připravila. Nikdy bych neřekla, že dokážu cvičit 3 hodiny na sluníčku nebo jen tak ve městě během lázeňské sezony.

Ale ještě větším zážitkem je Aqua Zumba. Není až tak svižná, ale protože "tančíme" pod vodou je to něco úplně jiného. Čas rychle uplyne a člověk, když vylézá z bazénu, tak si myslí, že má na zádech tak 50 kg zátěže. Ale během chvilinky je tento pocit fuč a je vám báječně. Protože přes léto nebude fungovat bazén, tak bohužel Aqua asi nebude, což je škoda, ale tím spíš už se těším na podzim až zase začneme. :-)

Takže jediné co zbyde bude klasická Zumba, na kterou se velice těším, protože zrovna je naše instruktorka na dovolené. A tak alespoň zatím poslouchám některé písničky, na které cvičíme. Skoro všechny se mi moc líbí, ale zrovna teď je úplně skvělá Pause. :-)